Rád fotím architekturu. Ostatně, to je to, čím se živím. Většinou ale fotím stavby současné, které jsou nové nebo zrekonstruované.

Je ale mnoho staveb, které jsou staré, zapomenuté, přehlížené, nepovšimnuté a tudíž odsouzené k postupnému zániku. Mnoho z nich vzniklo před lety ještě v dobách socialismu ale neznamená to, že by byly automaticky nějakým způsobem podřadné. Jsou to stavby ryze utilitárního charakteru - staré vesnické autobusové zastávky, prodejny smíšeného zboží, boudy u vesnických volejbalových hřišť, ...

Když jsem si jich začal víc všímat byl jsem překvapený a zároveň potěšený, jakou historii a atmosféru v sobě uchovávají. Nikdo si jich moc nevšímá a tak stárnou a stárnou. Obce nemají dost prostředků na jejich rekonstrukce. Na jednu stranu je to škoda, protože mnoho autobusových zastávek by si zasloužilo citlivou rekonstrukci. Na druhou stranu je to dobře, protože by to nejspíš nedopadlo pěkně. Buď by byla stržená a nahrazená uniformní katalogovou skleněno plastovo hliníkovou kukaní nebo by ta kukaň byla postavená hned vedle. Buďme tedy rádi, že pořád stojí.

A právě tyto "Zapomenuté stavby" jsem začal dokumentovat. Nekladu si za cíl projezdit celé čechy, ale spíš upozornit na tyto šperky své doby a ukázat jejich zašlou slávu a poetiku a přimět tak lidi, aby se u nich zastavili a zadívali.

K tomu jsem také zvolil i jednotný panoramatický formát fotografií pro zdůraznění prostředí, ve kterém se stavby nacházejí a jistou "kolorovanou zašlost, nedokonalost a nestálost" prvních barevných kinofilmů, která pěkně podtrhne věk staveb.